Petr Matásek
V letech 1958–1962 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze a v letech 1962–1966 pokračoval ve studiu scénografie na katedře loutkářství Divadelní fakulty AMU. Jeho prvním angažmá bylo plzeňské Divadlo Alfa, jehož scénografem a šéfem výpravy byl v letech 1967–1974, kdy hrál i černé divadlo v Laterně magice. V roce 1974 se stal scénografem a šéfem výpravy královéhradeckého Divadla DRAK na dlouhých 26 let. DRAK se stále častěji zúčastňoval mezinárodních festivalů, jejichž součástí byly i workshopy. Po prvním workshopu v Dánsku (1984) byl Petr Matásek zván k vedení dalších workshopů, výuce na univerzitách a hostování – USA, Kanada, Ja- ponsko, Austrálie, Velká Británie, Island ad. Nyní je i členem mezinárodní edukační komise OISTAT. Byl duchovním otcem prostoru avantgardního Studia Beseda v Hradci Králové (1980–1984), který ho svou oproštěností inspiroval k akční scénografii.
Vytvořil více než 160 výprav loutkových, činoherních a operních inscenací, jako např. Popelka, Šípková Růženka, Prodaná nevěsta a Kráska a zvíře pro Divadlo DRAK, ... na Candida pro Studio Beseda Klicperova divadla, Kytice a Bouře pro Naivní divadlo Liberec, Romance pro křídlovku, Stříbrný vítr, Cyrano z Bergeracu ad. pro činohru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, Tragická historie o doktoru Faustovi pro Divadlo Komedie, Tři mušketýři, Mauglí a Fantom Opery pro dánské divadlo v Odense, dramatizace Andersenových pohádek na Islandu, La Fontaineových Bajek v Melbourne a další. Pro operu NDM vytvořil v nedávné době scény ke Cardillacovi Paula Hindemitha (2011) a Ohnivému andělovi Sergeje Prokofjeva (2015).
Od roku 1992 spolupracuje s Činohrou pražského Národního divadla, pro niž navrhl v roce 2003 netradiční divadelní prostor Bouda a zároveň byl scénografem tří titulů, které zde byly uvedeny (Sarah Kane: Faidra – Z lásky, Werner Schwab: Faust, můj hrudník, má přilba a Heiner Müller: Hamlet – stroj). Od roku 1990 je pedagogem na katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU, v roce 2003 byl jmenován profesorem. Byl jedním z kolektivu scénografů, kteří na Pražském Quadriennale (1999) získali Zlatou trigu, v roce 2011 obdržel Cenu Alfréda Radoka za scénografii.
