VLADIMÍR ŠRÁMEK - ŽIVOTOPIS

Vladimír Šrámek
23. 8. 1927,  Praha – 5. 3. 2012, Praha
Scénograf Státního divadla v Ostravě (1950 – 1960), šéf výpravy Státního divadla v Ostravě (1960 – 1990)

Vladimír Šrámek studoval obor divadelní výtvarnictví (scénografii) na AMU v Praze, který úspěšně absolvoval u prof. Františka Tröstera. Už během studií na AMU spolupracoval se Státním divadlem v Ostravě (nyní Národní divadlo moravskoslezské) na výtvarném řešení několika scén. Mezi jeho první práce patří Rachlíkův Žižka (Hodina předjitřní) ve spolupráci s režisérem Antonínem Kuršem z roku 1949, nebo Jánošík (1950) v režii Luboše Pistoria. V roce 1950 po ukončení studií na pražské AMU odešel se skupinou Disk do ostravského divadla do stálého angažmá. Ve svých třiatřiceti letech se po odchodu scénografa Jana Obšila stal šéfem výpravy Státního divadla v Ostravě. V ostravském divadle spolupracoval především s režiséry Radimem Kovalem, Miloslavem Nekvasilem a Vladislavem Hamšíkem a vytvořil zde přes dvě stě scén v činohře, opeře, operetě i baletu. Podílel se autorsky na dokumentární publikaci o ostravské inscenaci Richarda III., kterou vydal Divadelní ústav v Praze. Spolupracoval s Československou televizí Ostrava (např. inscenace Falkenštejn z roku 1968). Zúčastnil se celé řady výstav doma i v zahraničí, členské výstavy SČVU v Ostravě, výměnné výstavy SČVU v Katovicích, několika přehlídek československých jevištních výtvarníků (Brno, Praha, Ostrava a Olomouc 1960-61, Lipsko 1962), dvou shakespearovských výstav v roce 1964 aj. Koncem roku 1968 realizoval scénickou výpravu k Mozartově Figarově svatbě; s touto inscenací opera ostravského divadla v roce 1969 hostovala v Itálii a v roce 1977 v její obnovené premiéře ve Španělsku. V Ostravě působil jako scénograf celých čtyřicet let a získal řadu vyznamenání a ocenění. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří scénografie z období spolupráce s režisérem Radimem Kovalem, například inscenace Optimistická tragédie (1960), Richard III. (1962), Médea (1965), Višňový sad (1969), Smutek sluší Elektře (1976), ale také scénografie ve spolupráci s jinými režiséry: Námluvy Pelopovy (1961), scénické výpravy k operám Zkrocení zlé ženy (1959), Rusalka (1965), Příhody lišky Bystroušky (1967), Rienzi (1982), Ifigenie na Tauridě (1987), Zlato Rýna (1989) a další.
Jeho poslední scénografií v Ostravě byla Kálmánova Čardášová princezna (premiéra 14. 11. 1998, obnovená premiéra 13. 3. 2004).

Seznam scén Vladimíra Šrámka v SDO/NDM v Ostravě

Scénografu Vladimíru Šrámkovi byla věnována výstava Ostravského muzea a NDM Magie divadelního prostoru / Scénograf Vladimír Šrámek a scénografie Státního divadla v Ostravě v letech 1960–1990 od 25. září do 28. listopadu 2012 v Ostravském muzeu.
Katalog k výstavě ke stažení (PDF), obálka katalogu (PDF) 
Fotografie z vernisáže

Nekrolog Vladimíru Šrámkovi